Při neustálém hledání informací a receptů pro celiaky jsem narazila na tento článek. Nevěřím vlastním očím, když čtu, že na přednášce v roce 2011 se někdo mohl shodnout na tom, že "bezlepková dieta je dobrá a chutná a žádný "prášek" nepotřebujeme". Připadá mi to jako neuvěřitelný výsměch všem celiakům, kteří doslova trpí. Bezlepkové pečivo je doslova HNUSNÉ, téměř nepoživatelné, neuvěřitelně finančně náročné. Všude se píše, že jediným lékem na celiakii je bezlepková dieta. Na 95% nemocí dostanete předpis na lék, který vyzvednete v lékárně, doplatíte minimální poplatek a vyřešeno. Pokud tedy píšete, že lékem je dieta, proč nemáme na předpis alespoň některé suroviny pro pacienty s bezlepkovou dietou? Nikdo se tím nezabývá. Nikoho to nezajímá, moc bych si přála, aby celiakií onemocněli ti papaláši nahoře a ti, co nejvíc remcají, že z toho děláme zbytečné problémy, že bezelpkové je chutné. Ano, jeden den nebo týden, kdyby si to zkusili, tak by to jistě se sebezapřením vydrželi, ale být na této dietě závislý 20 let..... Opravdu bych jim z celého srdce toto onemocnění přála!!!!! Jděte se vycpat s takovýma přednáškama.... jsou k ničemu. A nedivím se, že přišlo pouze devět posluchačů. Výhra pro ty, co nepřišli. Opouštím tyto nehorázné stránky a doufám, že nebudete mít tu drzost, cpát se s takovými tupými názory někám dál.
O celiakii
Historie onemocnění nazývaného Celiakie
První popis tohoto typu onemocnění byl napsán ve druhé polovině 2.století př. n. l. starověkýmlékařem Galénem. V roce 1856 jej přeložil a tiskem vydal pro lékařskou společnost Francis Adams. Všichni ostatní lékaři, kteří se dále zabývají léčbou celiakie vycházejí z Galénova popisu nemoci.
Jak se stane ze zdravého dítěte (dospělého) pacient
Pacienti s celiakií reagují na pšeničný gluten a bílkovinu některých dalších obilovin, tak že u nich dochází k poškození sliznice tenkého střeva. Důsledkem je snížená schopnost přijmout dostatečné množství potravin. Tato reakce se nazývá přecitlivělostí na lepek a označuje se různými názvy.
Pacient s celiakií
Celiakie se může objevit kdykoliv, nejčastěji však u dětí v pozdně kojeneckém nebo batolecím věku. První příznaky se projeví 1.-5. měsíc po prvním setkání pacienta s lepkem. Neexistuje však žádný limit pro časovou horní hranici.
Příznaky onemocnění
Mezi příznaky celiakie, které se objevují podle závažnosti onemocnění ve větší nebo menší intenzitě, patří: opakovaný průjem, zapáchající objemná stolice, zvětšení břicha, snížení chuti k jídlu, zvracení, psychické změny, které se u pacienta náhle objeví, a zvýšená únava. U některých pacientů však typické příznaky zcela chybí.
Diagnóza onemocnění
Celiakii lze diagnostikovat rozborem krve a vyšetřením střevní sliznice pomocí bioptické sondy na specializovaném oddělení.
Léčba celialie - BEZLEPKOVÁ DIETA
Základní léčbou celiakie je důsledné vyloučení lepku z přijímané potravy. Někomu se může zdát, že je pacientův jídelníček ochuzen. Ve skutečnosti je bezlepková dieta dostatečně pestrá a dokonce obecně zdravá. Jen malé procento lidí na světě konzumuje obiloviny s lepkem jako podstatnou část stravy.
Úskalí bezlepkové diety
Protože je nezbytně nutné zcela vyloučit lepek z potravy, musí si pacient s celiakí zvyknout na sledování složení veškerých výrobků, které si kupuje. Lepek se objevuje i v potravinách, ve kterých bychom jej nepředpokládali: podle výrobce v zakysané smetaně, jogurtech, pudincích, čokoládě, bonbonech, uzeninách, sýrech, kávovinách,...
Při přípravě jídel je nutné dbát na čistotu, problém může způsobit i taková maličkost jako je zamíchání bezlepkových těstovin vařečkou, kterou jsme míchali těstoviny s lepkem.
Zakázané a dovolené potraviny
Zakázané: Pšeničná, ječná, žitná a ovesná mouka, všechny potraviny z nich vyrobené, všechny potraviny, do kterých byli přidané
nadýmavé ovoce
nadýmavá zelenina
sýry vyrobené z mouky
Dovolené: mouka rýžová, kukuřičná, amarantová, bramborový a kukuřičný škrob
bezlepkové směsi
ovoce
zelenina
maso
sýry
Na jaké potraviny si musíme dát pozor:
bonbony
čokolády
uzeniny
uzená masa
jogurty
zakysané smetany
sýr ALTRNATIV obsahuje pšeničniou mouku (je levný)
kečupy
majonézy
dresingy
hotová jídla
rybí konzervy
polotovary
nadýmavou zeleninu
nadýmavé ovoce
vnitřnosti
pivo
lihoviny vyrobené ze surovin obsahující lepek
Lepek obsahuje i lepidlo na dopisních známkách a kolcích a dopisních obálkách.
Některé levné zubní pasty obsahují lepek.
Škrtlý klas
je mezinárodní značka, která označuje potraviny vhodné pro bezlepkovou dietu, tudíž neobsahující lepek.
Catalog Rating
Celiakie – moderní onemocnění nebo nemoc stará jako lidstvo samo?
Prosím, na otázku v názvu tohoto článku si odpovězte sami. Dovoluji si Vám pouze předložit informace, které jsem získala prostudováním několika knih a článků na internetu.
První popis onemocnění tohoto typu u dítěte i dospělého byl napsán ve druhé polovině
2. století př. n.l. starověkým římským lékařem Galénem. Jeho spis přetrval staletí a byl přeložen a v roce 1856 vydán tiskem Francisem Adamsem pro lékařskou společnost. Originální řecký text naznačuje, že Galénos měl pozoruhodné znalosti o tomto onemocnění. V kapitole o celikální diatéze uvádí poprvé v lékařské literatuře jako příznak onemocnění zvýšené vylučování tuku stolicí. Mezi dalšími příznaky uvádí ztrátu hmotnosti, chronický průjem a výskyt bledosti jak u dětských, tak i dospělých pacientů. V kapitole Péče o nemocné vysvětluje, proč se onemocnění nazývá celiakie "...jestliže je žaludek slabý a potrava jím prochází nenatrávená, nic se nevstřebává do organismu, a proto pacienty nazýváme celiaky". Při popisu pacientů použil poprvé řeckého slova koiliakos, z něhož je odvozen dnes používaný termín celiakie. Znamená člověka postiženého střevními obtížemi. Dále Galénos upozorňuje , že není vhodné podávat nemocným dětem chléb, protože zvětšuje výskyt obtíží.
Další klinický popis celiakie u dětí a dospělých se objevil až v roce 1888, kdy Samuel Gee použil výstižný titul z Adamsova překladu a podal klasický popis této choroby. Některé z jeho názorů jsou často považovány za prorocké, zvláště, že úprava jídla je hlavní součástí léčby; že podíl moučných jídel musí být malý a má-li být pacient vyléčen, musí se tak stát dietou.
Nové poznatky o celiakálním onemocnění přinesli dětští lékaři ve dvacátém století. Byl zaznamenán především fakt, že děti s celiakálním sprue reagují na dietní léčbu mnohem rychleji než dospělí pacienti. To je také důvod, proč právě pediatři se věnovali problematice tohoto onemocnění a jejich závěry přinesly zásadní objevy.
V roce 1908 se objevila Herterova publikace o dětech s celiakií. Tento pediatr byl uznáván jako autorita v oblasti dětského lékařství a onemocnění bylo nazváno jeho jménem - Herterova choroba. Nejdůležitějším přínosem byl Herterův názor, že tuky jsou lépe tolerovány než sacharidy. Toto originální pozorování podpořil další významný anglický pediatr Still. Na slavnostní přednášce v londýnské Královské akademii v r. 1918 poprvé upozornil na specificky škodlivý účinek chleba u těchto nemocných. "...Bohužel, jedna z forem škrobů, která je odpovědná za zhoršení příznaků onemocnění, je chléb. Neznám žádnou jeho dostatečnou náhradu."
Ve dvacátých letech rozvíjel téma celiakie v Americké pediatrické společnosti Howland. V přednášce Dlouhodobá intolerance sacharidů popsal léčbu dětí s celialií: "...Podle klinické zkušenosti musí být u nemocných přísně vyloučen šechny části potravy obsahující uhlovodany; ostatní živiny jsou téměř vždy dobře zpracovány, i když např. Resorpce tuků je nižší než u zdravých." Howlandova třístupňová dieta povolovala pacientům zavedení sacharidů (chléb, obiloviny, brambory) až na posledním místě.
Za tři roky poté, r. 1924 se objevuje v léčbě celialie banánová dieta, obhajovaná Haasem - zásadně šlo o dietu s nízkou hladinou sacharidů, doporučující pouze zralé banány. V další publikaci z r. 1938 týž autor poznamenal, že podání i malého množství potravy obahující jiné sacharidy má za následek zvýšené vylučování tuků stolicí. Příjem sacharidů ve formě banánů je však dětskými pacienty snášen dobře.
Největší pokrok v léčbě celiakie přinesla válečná léta 1939 - 1945. Holandský pediatr Dick popsal v doktorské práci na universitě v Utrechtu, jak se klinicky stav dětí s celiakií dramaticky zlepší, když jsou ze stravy vyloučeny obiloviny, zejména pšenice, kterou je potřeba nahradit co nejdříve pšeničným, popř. kukuřičným škrobem nebo rýžovou moukou. Chuť k jídlu se dětem vrací a vstřebávání tuku se zlepšuje tak, že brzy vymizí tukové stolice.
Dickovy výsledky byly potvrzeny a rozšířeny Charlotte Andersonovou z Birminghamu. Extrahovala škrob a ostatní složky z pšeničné mouky a prokázala, že zbývající část obsahující gluten (lepek) byla schopna vyvolat těžké změny ve střevě nemocného dítěte. Od r. 1950 se tak bezlepková dieta stala základem léčby celiakie. Původní pozorování u dětí bylo v témže roce potvrzeno i u dospělých pacientů, když u nich bylo při operativním zákroku nalezeno také postižení sliznice tenkého střeva.
Přednáška o Celiakii s Prof. MUDr. Josefem Sýkorou PhD., Msc.
20.1.2011 v 17 hodin jsme se sešli v Obchůdku "Z přírody" v Rokycanech Palackého ulici, abychom vyslechli přednášku o celiakii.
Na přednášku jsme připravili bezlepkové pohoštění. Každý, kdo chtěl, mohl ochutnat bezlepkové chuťovky s křenovou nebo rybičkovou pomazánkou, sýrové koláčky s nivou, linecké cukroví a perník.
Pan profesor MUDr. Josef Sýkora PhD., MSc nás populárně naučnou formou seznámil obecně s onemocněním celiakie a s tím, co se při tomto onemocnění v našem těle děje, jaké jsou nejnovější trendy v diagnostice a v samotném určení diagnozy celiakie a následcích nedodržování bezlepkové diety pro pacienta s celiakií.
Historie onemocnění
První popis celiakie byl sepsán v Antickém Řecku Dr. Galénem. Poté se na dlouhá léta na toto onemocnění zapomnělo. Až v roce 1886 Dr. Gee sepsal základní pohled na celiakii v moderní době. Dalším mezníkem ve výzkumu celiakie byla 30. léta 20. století. Lékaři, přestože věděli, co pacientům neprospívá, neuměli je léčit. Neuměli nahradit základní potraviny.
Další zlom ve vývoji léčby celiakie nastal během 2. světové války v Holansku. Děti s celiakií za války, kdy měly nedostatek potravin, hlavně mouky, prospívaly. Po válce v Holansku opět děti s celiakií začaly neprospívat. To byl impuls pro lékaře jakým směrem nastavit léčbu.
V 50. a 60. letech 20. století vědci sepsali Hlavní koncepci léčby celiakie.
Pohled na celiakii se v dnešní době mění každým dnem.
Příznaky:
Dělí se do dvou skupin. Příznaky v trávicím traktu a příznaky mimo trávicí trakt.
V trávicím traktu: Průjmy s tukem, velké bříško, hubené končetiny, zvracení, nezvladatelné děti - neklid a psychické poruchy, urologické.
Mimo trávicí trakt: poruchy růstu, anémie (snížené Fe), chudokrevnost.
Další příznaky spojené s dalšími chorobami.
Kdo může onemocnět celiakií?
Lidé s genetickou predispozicí. To jsou ti, kteří v rodině mají celiaka. Jejich tělo neadekvátně reaguje na lepek v potravě. Lepek je zásobní protein v zrnu obilnin. Skládá se z glutaninu a gliadinu, který sa dále dělí na alfa (peptid B 3142), beta, gama a delta. Tenké střevo u predisponovaných jedinců neumí zpracovat alfa-gliadin, který pak zabrání rozštěpení lepku a vyloučení z těla. Dochází ke změnám v krevním obrazu a v reliéfu lačníku a dvanáctníku. Tenké střevo ztrácí schopnost vstřebávat živiny - bílkoviny, cukry, tuky, minerály a vitamíny. Tím dochází k podvýživě nemocného jedince.
Diagnostika celiakie spočívá v odběru krve, cíleném vyšetření na zvýšený výskyt protilátek na gliadin a v endoskopickém vyšetření stavu sliznice tenkého střeva.
K tomu, aby byla diagnostikována celiakie je v současné době potřeba splnit tři kritéria, která určilo Evropské centrum pro gatsro:
klinika - podezření na celiakii, příznaky, výskyt celiakie v rodině
laboratorní výsledky - antigen v krvi - glutamináza
enterobiopsie - odebrání vzorku sliznice tenkého střeva a odeslání k histologickému vyšetření
Podle těchto výsledků se celiakie dělí do skupin 0, 1, 2, 3
Skupina 0-zdravá sliznice
Skupina 3 - nejvyšší stupeň poškození sliznice
Dříve se pro stanovení diagnozy celiakie podle Budapešťských kritérií vyžadovaly 3 biopsie. První se dělala při podezření na celiakii, druhá po určité době dodržování bezlepkové diety a před třetí biopsií byl pacient vystaven působení lepku.
Celiakie se dělí na několik forem
klasická celiakie - pacient má typické příznaky
atipická celiakie - latentní nebo tichá.
K diagnoze atipické celiakie dochází v příčinné souvislosti s jinou nemocí. Nejčastěji je diagnostikována u dětí s diabetem typu A, při hypothyroze štítné žlázy a u dětí s poruchami růstu.
Léčba celiakie
Jedinou a nejúčinější léčbou celiakie je celoživotní dodržování bezlepkové diety. Při nedodržování bezlepkové diety se po dvaceti letech zvyšuje možnost rozvoje rakoviny a lymfomů v tenkém střevě.
V dnešní době se stále více výrobců věnuje bezlepkové dietě.
Výskyt celiakie v různých státech Evropy.
Ve střední Evropě se odhaduje nebo udává prevalence celiakie 1:1500. V Irsku je 1:300. V Dánsku je výskyt celiaků téměř mizivý, zatím co ve Švédsku je jeden z nejvyšších v Evropě.
Stále se zvyšující výskyt celiakie je dán mimo jiné i stále se zlepšující diagnostikou této nemoci.
V roce 2009 byla u nás zrušena Komise pro Celiakii a zastaven screaning celiakie.
Diskuze
Jeden z dotazů se týkal vývoje léku na celiakii a jak by měl fungovat. Tento lék je ve fázi laboratorních pokusů a uvedení do praxe by mohlo přicházet do úvahy v horizontu desetiletích. Shodli jsme se na tom, že bezlepková dieta je dobrá a chutná a žádný "prášek" nepotřebujeme.
Další dotaz byl na zavádění lepku do stravy malých dětí. Zde pan profesor Sýkora odpověděl, že se uvažuje o snižování věku při podávání příkrmu s lepkem. V současné době je doporučení podávat příkrmy s lepkem od dokončeného 8. měsíce věku dítěte.
Pak zazněl dotaz ohledně nesnášenlivosti mléka. Ve své třicetileté praxi se pan profesor setkal snad s jediným pacientem, který měl primární absenci laktázy. Sekundární absence laktázy je častá, ale výhoda u laktázy je taková, že se sama obnoví po několika týdnech až měsících vynechání mléčných výrobků ze stravy. Laktáza se ze střeva ztrácí při průjmech. S věkem se snižuje její produkce a proto si každý musí vyzkoušet, jaké množství mléčných výrobků snese.
Dále jsme se zastavili u problému s probiotiky. Toto téma je na samostatnou přešdnáku, konstatoval pan profesor Sýkora. A pokračoval, největší význam podávání probiotik je při léčbě antibiotiky. Dále probiotika zlepšují účinnost léků na některé dýchací nemoci. Nejvíce přírodních probiotik je v jogurtech a dalších zakysaných výrobcích.
Pak jsme diskutovali na téma bezlepkových potravin, výrobků a směsí. Kladně jsme hodnotili stále se rozšiřující sortiment bezlepkových výrobků. Pozastavili jsme se u směsí Jizerka, které obsahují 8 mg lepku a je označena jako bezlepková a škrtlým klasem. Podle evropských směrnic pro bezlepkové výrobky je tato směs nevyhovující a měla by být označena jako směs se sníženým obsahem lepku. Pacienti s celiakií by se takovýmto potravinám měli striktně vyvarovat.
Přednáška byla velice zajímavá a byla veliká škoda, že přišlo pouze devět posluchačů, přestože jich osobně, mailem nebo zprávou sms bylo pozváno přes dvěstě. Řekla bych, škoda pro ty, co nepřišli. Takovéhle informace se člověk nedozví každý den a zcela jistě ne při běžné kontrole v ambulanci.
Diskusní téma: O celiakii
Datum: 26.04.2015
Vložil: Marie