Jak postupovat, aby školní jídelna vařila pro naše děti bezlepkovou stravu

24.11.2014 07:49

Jak postupovat, aby školní jídelna vařila pro naše děti bezlepkovou stravu

Co zvážit a jak postupovat, aby školní jídelna nebo jídelna mateřské školy vařila pro naše děti nemocné celiakií. Rady při zajišťování bezlepkové diety sestavil Dalibor Ježorek, předseda Klubu celiakie Brno.

Nová Vyhláška o školním stravování (č. 1071 2005 Sb.), která má vejít v platnost od 1.1.2015, dává školním jídelnám určité možnosti, jak připravovat dětem dietní stravu. Je třeba si ale uvědomit, že se nejedná o povinnost!

„Znamená to, že i nadále budete v pozici „prosebníků“ a nezbývá, než kuchařky přesvědčit, že to není až zase tak velký problém J. Nejčastěji totiž bývá nechuť „vyjít vstříc“ ovlivněna strachem a nevědomostí, co bezlepková dieta vlastně znamená,“ řekl Dalibor Ježorek.

Z textu nové vyhlášky vyplývá několik alternativ :

(jsou seřazeny podle osvědčeného školního známkování)

1.Škola zajistí dietní stravování bez nutnosti spoluúčasti rodičů.

2.Škola zajistí dietní stravování s tím, že rodiče dodají některé speciální bezlepkové suroviny (těstoviny, pečivo, strouhanku, mouku, …)

3.Škola zajistí pouze výdej dietní stravy, kterou si sama zajistí u odborně způsobilého dodavatele

4.Škola zajistí pouze výdej dietní stravy, kterou si dodají sami rodiče

5.Škola dietu odmítne zajistit. Argumentů může mít spoustu. Nedostatek pracovníků, místa, financí, neproškolený personál, neexistující dodavatel blp jídel, …

Každá z těchto variant má ještě svoje další specifická rizika.

Například spousta rodičů dává přednost č. 2 před č. 1, protože chce mít jistotu, že dítě dostává bezpečné suroviny, které navíc dítěti chutnají.

Rovněž variantu č. 4. mnohé matky upřednostňují před č. 3 z obavy před možnou kontaminací jídla.

„Snad jen u varianty č. 5 se všichni shodneme, že je jen těžko akceptovatelná. Zajímavé srovnání přináší fakt, že odsouzený trestanec má ve vězení právo na zajištění odpovídající diety, ale dítě toto právo nemá ani na povinné školní docházce,“ poznamenává Dalibor Ježorek.

Je ale třeba brát v úvahu i (často oprávněné) argumenty školních kuchyní a jídelen. Někdy se jedná jen o jednoho strávníka a personál sám vyjde vstříc. Jindy je jich až 20 a to může přinášet komplikace, které už personál zvládnout sám neumí a potřebuje podporu „shora“. Tam ale často narážíme na nedostatek peněz na rozšíření provozu, navýšení personálu, doplnění vybavení apod.

Několik typů a rad :

V první řadě je třeba sejít se s vedením kuchyně a projednat možné alternativy.

Je třeba zjistit, jaké vědomosti a zkušenosti s bezlepkovou dietou má personál kuchyně.

Na základě výsledku se pak dohodnou podrobnosti, například :

U varianty č. 1 – je dobré alespoň zjistit, jaké suroviny kuchyně používá

U varianty č. 2 – je třeba specifikovat, které potraviny musí rodiče do kuchyně dodat, v případě potřeby i poradit, jak se používají

U varianty č. 3 – je dobré zjistit, o jakého dodavatele se jedná, popřípadě dohodnout možnost výběru vhodného jídla tak, aby odpovídalo jídelníčku ostatních dětí a pokud možno i „vkusu“ dítěte. Často se u těchto dodavatelů objednávají jídla s předstihem na celý týden.

U varianty č. 4 – je třeba zajistit si s předstihem jídelníček a donášená jídla přizpůsobit jídelníčku ostatních dětí. Často se také některá jídla, nebo alespoň přílohy dají uvařit bezlepkově pro všechny strávníky. Například brambory, nebo rýže jsou přirozeně bezlepkové. U některých jídel stačí jen zvolit vhodné bezlepkové přísady (například koření, uzenina) pro všechna připravovaná jídla. Cenový dopad je často nepatrný.

U varianty č. 5 – nakonec i u té nejnevhodnější varianty je třeba zajistit, na čem je založen nesouhlas kuchyně. Často je možné tento přístup aktivním postojem změnit.

Přejeme úspěšná jednání a štěstí na osvícené pracovníky školních stravovacích zařízení

 

Zdroj: https://www.bezlepek.cz/